Šílenství jménem Harry Potter na nás opět udeřilo. Všude vidíme posty s knížkou ve žlutém obalu. Začínaji se objevovat první recenze, kdo si nesehnal knihu v angličtině trpělivě čeká na české vydání. Knihkupectví zahájilo předprodej a knihy mizí jako mávnutím kouzelné hůlky.

Jak já a Harry Potter?? Miluju celou sérii, miluju filmy a můj šatník okupuje pár triček a pyžam s jeho motivem. Ráno piju kafe z HP hrnku a čtu nějakou knihu. Ale asi to mám trochu jinak, než většina potterholicu. Co mě nejvíc fascinuje na příběhu o Harry Potterovi, není samotný Harry Potter. Upřímně, řekněte mi co je zajímavého na klukovi s brýlemi, za všech okolností jednajícím správně. Není to trochu nuda??? To co já miluju na příběhu je ta opačná strana. Miluju Voldemorta, mozkomory a celou tu tmavou stránku příběhu. Co by byl Harry Potter bez Voldemorta??? A co by bez něj dělali v Bradavicích??? Harry by odjel do Bradavic, zběsile by s Ronem a Hermionou mávali hůlkami a učili se první kouzla. Ve volném času by si zahráli Famfrpál a řešili první lásky a zlomená srdce. Obyčejný příběh, posazený do zajímavého prostředí. A pak je tu Voldemort, který dělá z malého čaroděje hrdinu. Bez Voldemorta by Potter nebyl Potterem, ale Voldemort ničící svět bez Pottera je stejně zajímavý jako s ním. Když se objeví na scéně, adrenalin stoupá a ty víš, že se něco bude dít.

V každém z nás je trochu Voldemorta. A tyto negativní vlastnosti a temná zákoutí mysli nás dělají tím kdo jsme. Každý den s nimi bojujeme a snažíme  neutopit se v nich. A to nás posouvá dál. Nikdo není dokonalý jako HP a víte co??? Já jsem ráda. Dokonalost je nuda bez možnosti rozvíjet se, dělat chyby a omyly. Prostě žít život, kdy jsi jednou nahoře a potom dole.  Pořád nevěříte??? Mám pro vás pár příkladu. 


Miluješ svého domacího mazlíčka. Ať už to je pes, kočka, křeček nebo had. Stejně jako Voldemort.