A jak to bude dál?

16:12

Určitě to někteří z vás znáte. Konec roku a s ním plíživě přichází melancholie, nostalgie a bičování sama sebe s tím co se mi povedlo a nepovedlo v daném roce. Zíráte z okna do tmy, která příchází dřív a krátí nám dny, za vámi poblikává vánoční stromek, na talíři zbytky cukroví, které nikdo nechce už ani vidět a vy blbec ho jíte, protože se to přece nevyhodí. 



Jaký byl rok 2017 pro mě? 


Byla to jízda na horské dráze. Chvíli jsem byla nahoře a nechala se rozmazlovat pocitem, že všechno vychází tak jak má, dny jsou zalité sluncem, lítají jednorožci a tady není nic co bych nedokázala. Následoval sešup dolů, ne takový ten pozvolný krok za krokem, kdy to ani nezaregistrujete. Sešup stylem: "Tak já tě teda vyvedu z omylu a nejlépe hned, protože včera už bylo pozdě". A vy se pomalu sbíráte, v krvi ještě tu opojnou kocovinu ze štěstí a před očima hvězdičky z facky, kterou jste právě dostali. 

Tak tedy trocha rekapitulace:  


Otevřela jsem si eshop, něco na čem jsem makala od roku 2016 a dotáhla to úspěšně do konce. Hodně z vás má svíčku doma, vaše zpětná vazba je úžasná a nakopává mě každý den. Za to díky, protože bez podpory od vás by to nešlo. 

Byla jsem ambasadorkou Humbooku, což byla skvělá zkušenost, ale zakončená tím sešupem dolů.

Přibývá čtenářů zde na blogu, sledujících na Instagramu. Jsou jenom čísla, jak každý říká, a stejně to nikomu nevěřim. Ano, jsou to čísla, ale sáhněme si všichni do svědomí, že nám dělají radost. Ono na něčem makat a pak nemít žádnou zpětnou vazbu, je totiž pěkně na prd a přestane to bavit. 

Třetí místo v Knižním Blogerovi 2017 a zároveň první místo v té samé anketě kategorie Objektiv roku. Potěšilo, pobavilo, zamrzelo. Vloni jsem se umístila jako druhá v kategorii Knižní Objektiv, letos první místo, tady můžu říct, že makám. Baví mě focení, baví mě vymýšlet jakým směrem se fotky budou posunovat. Co mě mrzí je to třetí místo. Ne kvůli mě, ale kvůli těm, kteří si to zaslouží víc. Tento rok jsem blogu moc nedala, nebudu se vymlouvat na čas, protože to není pravda. Ten čas by se našel, ale prostě se mi nechtělo. Nemám přesnou představu o směru jakým chci blog vést, možná bude stačit změnit šablonu, najít styl psaní recenzí, který mi bude vyhovovat aniž bych musela opisovat anotace. 

Zdravotní problémy byly nedílnou součástí roku. Sotva jsem se jednoho zbavila objevil se další a někdy, aby mu nebylo smutno, pozval si kámoše na party. 

Dítě má první vážný vztah a připomíná mi jak stará jsem. 

Rozbitá pračka, bojler, topení v jednom týdnu je něco co chcete a bez čeho se neobejdete. 

Setkání s někým, kdo žije na druhé straně světa, s někým s kým si píšete denně po dobu 6ti let a pak je najednou tady. Pocit, že toho člověka znáte a přece ho vůbec neznáte, protože jste se s ním v real životě nikdy neviděli. To uvědomění, že jste mu svěřovali své pocity a starosti, a že s největší pravděpodobností vás zná lépe než vy sám sebe. Ten člověk je najednou tady, na vaší sedačce a vy si říkáte: "Sakra, ten internet je báječná věc". S trochou štěstí najdete skvělé přatelé anebo spřízněnou duši. Já svojí soul mate našla. 

Zároveň se objevilo i pár lidí co vám vrazí kudlu do zad. "Nauč se konečně, že jistí lidé jdou přes mrtvoly a jsou vás schopni podrazit, protože jiná cesta pžece není, že jo"? Zklamání.

Přečetla jsem 41 knih, akorát pro splnění výzvy na Goodreads.






A jaký bude 2018? 


Těžko říct, předsevzetí si nedávám. Nestojí mi za špatné svědomí, poté co je nesplním. Pár bodů co chci ale mám, jen uvidím jak se zadaří.


Rozšířit eshop. V současné době dělám na něčem co bude součástí eshopu. Bude to knižní, bude to krásný, bude to úžasný :D protože tak jsem si to nastavila, a tak to bude :D 

Naučit se organizovat čas. Práce z domu je sice báječná věc, kdy můžete být celý den v pyžamu, nemusíte mít makeup a jste pán svého času. Ale zároveň jsem přišla na to, jak zrádný to je. Zatímco v práci si odkroutíte 8 hodin a jdete domů, tady ta práce je pořád. Ať  už koukáte na tv nebo si čtete, ve vaši hlavě je takový pidihajzlík co vám našeptává: "Ještě bys mohla dělat tohle a co tamto"? To umění vypnout a najít si čas jen pro sebe je hrozně těžký. 

Víc číst anglicky. Pořád mám většinu knih v češtině a chci číst aspoň 50% na 50%. 

Neposuzovat lidi podle sebe. To co bych neudělala já neznamená, že to neudělá ten druhý. 

Víc psát na blog. To je můj strašák. Blog mě baví, vás baví, ale počítám, že tento rok změním styl. Víc tu bude  moje kecání a "hlubokých myšlenek" :D Recenze budu pouze psát na knihy co mě nadchnou anebo naopak na... :D 

Srovnej si tu knihovnu konečně! Ano, moje knihovny byly duhové, krásné. Kde končí duha nenajdete poklad, najdete hromady dalších knih a začíná mi to přerůstat přes hlavu. 

Zároveň s knihovnou bych mohla vytřídit byt. Jsem krabičková královna. Veškeré krabičky co jsou krásné si schovám (krásné jsou skoro všechny) protože se mi jednou budou hodit. Nebudou fakt ne!!!!

Přibít poličku v koupelně. Ano, tu poličku co tam je opřená v rohu půl roku a čeká na svůj velký triumf. 

50 knih na Goodreads.

Joga bude fajn. Aneb, jsem moc stará na nějaký hopsání, tohle bych zvládnout mohla.

Renovace synátora pokoje. Asi je čas vyhodit všechny plyšáky, vojáčky a lego. Fakt to bolí, když na to šlapnete.

Mít se prostě fajn. 





Díky moc za podporu v minulém roce xxx Přeju Vám Krásný rok 2018 a nezapomeňte: "Jaký si to uděláte, takový to máte" xxx 


                                Markéta 











You Might Also Like

1 komentářů

  1. Rok Kachny nás všecky utvrdí v dojmu, že žití zde na Zemi je efemérní!

    OdpovědětVymazat

Počet zobrazení stránky