Cinder - Marissa Meyer

12:16


Šestnáctiletou Cinder považuje většina lidské společnosti za nepovedenou hříčku techniky a její macecha za neúnosné břemeno. Být kyborg má ale i své výhody - mozkové rozhraní poskytuje Cinder nevšední schopnost opravovat věci, díky čemuž se stane nejvyhlášenější mechaničkou ve městě. Právě tato pověst přivede k jejímu stánku prince Kaie, který potřebuje, před výročním bálem, opravit porouchaného androida. pokračování ZDE 


Vtom Cinder něco zahlédla - tmavou skvrnu pod Pivoňčinou klíční kostí, těsně nad okrajem límce její košile. "Počkej, drž", řekla a natáhla se k ní. Pivoňka udělala přesný opak, zpanikařila a začala si z hrudi divoce smetat neviditelné příznaky. "Co je? Co tam mám? Nějakého brouka? Nebo pavouka?" "Povídám, drž!" Cinder chytila Pivoňku za zápěstí, chtěla ji skvrnu na hrudi otřít - a ztuhla. 





Po Illuminae stále trpím "kocovinou" a ještě pořád jedu v YA literatuře. Cinder jsem odkládala dlouho, protože nemám ráda retellingy. Nějak se mi příčí, že vím kostru příběhu a kniha tím pro mě ztrácí své kouzlo. Pokřivená Popelka. Základ je jasný. Popelka ala Cinder, zlá macecha, sestry, princ a boj dobra se zlem. 

Autorce se nedá upřít kreativita. Popelka jako kyborg? Popelka, která je imunní vůči smrtelné nemoci co kosí obyvatele jak na běžícím pásu? Jo, to by šlo. Příběh se čte opravdu dobře. Vtáhne vás mezi stránky a vy se prodíráte příběhem lehce. To, co funguje v klasické Popelce zde ale trochu pokulhává. Popelka je zasazená do prostředí, se kterým se můžeme ztotožnit. Chudák děvče, které nemá její nevlastní matka ráda a ona zoufale touží po lásce. Dobro zvítězí, zazvonil zvonec a pohádky je konec. Tím, že autorka si pozvala na pomoc kyborgy, smrtelné nemoci a zlou královnu, která pochází z jiné planety dělá přiběh trochu zmatený. Chybělo mi zde kdo jsou měsíční lidé, kdo je královna Levana, proč žíjí na jiné planetě. Co se stalo se Zemí takovou, jakou my ji známe? 


"Pobraly jí její pěkné šaty,
oblékly jí šedivou obnošenou kytli
a daly jí dřeváky."


Autorka se podle mého neinspirovala Popelkou od Disney, ale originální Popelkou. Zde si sestry useknou prsty, aby se jejich chodidlo vměstnalo do popelčina střevíčku. Jo, fakt se mi tenhle trochu zvrácený nápad líbí. Místo holubů je tu robot IKO a dýni nahradí rezavý vrak auta. 

Naivní příběh, z kterého bude teenager nadšený, u kterého my starší vypneme mozek a jen s úsměvem otáčíme stránky. Není to kniha v které objevíte podstatu bytí, či zkoumáte nesmrtelnost brouka, ale kniha se kterou strávíte pěkné chvíle. Marissa psát prostě umí. 80% a k celé sérii se ještě ráda vrátím. 


Žánr - Scifi, fantasy

Počet stran - 400

Nakladatelství Egmont 

2012 



Krásnou neděli všem ♡



  






You Might Also Like

6 komentářů

  1. Cinder mám už rok doma, ale nechci ji číst dokud nebudu mít doma celou sérii, protože je mi jasné, že po prvním dílu budu chtít další a další. :)
    Reading With Lucy

    OdpovědětVymazat
  2. Moc pěkná recenze :) Cinder tu na mě na poličce už taky čeká pěkně dlouho :) Tak snad se k ní brzy dostanu a zjistím, co všichni mají na Měsíčních kronikách :)

    OdpovědětVymazat
  3. Myslím, že odpovědí na své otázky se dočkáš v dalších dílech :) Mně se Cinder líbila, byla mým prvním setkáním s retellingem. Vlastně mě přiměla začít vyhledávat další. I když po přečtení anotace jsem se na ni moc netvářila. :D

    OdpovědětVymazat
  4. Vypadá to zajímavě, přidávám do to-read listu :)

    OdpovědětVymazat
  5. Taky jsem byla jednou z těch, co Cinder četli kvůli tomu, aby zjistili co na ní všichni vidí. I když je kostra příběhu víceméně známá, jak píšeš , i přes to jsem se od knihy nemohla odtrhnout a jak jsem stará, přečetla jsem ji za jeden večer.
    A tleskám.
    Moc se těším na další díly.
    Měj se krásně :-)

    OdpovědětVymazat

Počet zobrazení stránky