Quacker on trip

18:00

Nezmokli jsme, už jsme tu

Teda, já jsem nezmokl a hlásím se po 3 týdnech. No jo vím, že to je dlouho, ale mě se vám na té Moravě docela líbí.

Příjezd teda nic moc. Nová panička nebyla doma, tak paní pošťačka nechala lístek ve schránce s červeným pruhem. Asi se bála, že přilítl nějaký uprchlík. Ale nebojte, nehodlám tam zůstat. Pokud mě ovšem někdo nepocuchá peří. Vypadá to, že panička není z mojí návštěvy moc nadšená. Na poště jsem strávil dva dny, než si mě milostivě vyzvedla. Z nudy jsem už počítal balíky co mi dělaly společnost a přemýšlel, že sežeru čokoládu co byla ke mně přibalena. Ale fakt mi to bylo blbý přijet jen tak, takže jsem hrdinně odolal.

Hurá vyzvedli mě. Konečně sedím na kuchyňském stole. Kdybych věděl jak bude příštích 14 dní probíhat, tak rozhodně nejásám. Panička vypadá rozumně, ale má psi.To nejsou jen takový ty malý gaučáci, co vypadají jako mop. Ne, tohle jsou veliký telata. Jako opravdu veliký. Věřte mi. Sedím na stole a už vidím jak se ke mně blíží. Dvě obrovský tlamy se zubama. A je to tady. Velká slina padá na můj hřbet. Sakra, copak vypadám, že jsem k žrádlu nebo co??? Panička mě zachraňuje, to jí zas upřít nemůžu. Záchrana spočívá v posazení na nejvyšší polici, ale co, lepší než zkoumat psí žaludek.

Moc si mojí společnosti neužila. Chytla nějakou divnou lidskou nemoc a jela na pohotovost. Taky mě mohla vzít sebou!!! Ani jí to ovšem nenapadlo. Tak jsem dřepěl na tý polici a čekal a čekal až na mně přijde řada. To bylo pořád, ještě musím přečíst to, ještě musím přečíst tamto, ještě musím přečíst knížky z knihovny. A já seděl, čekal a pomalu na mně sedal prach. Co je sakra důležitější než Quacker??? Ne, opravdu to nechápu. Můj čas ovšem přišel a za pár stránek balím svoje saky paky a odlétám. Bylo tu krásně, ale znáte to. Návštěva je jako ryba. Pokud trvá moc dlouho, začne smrdět.