Duben aneb Cartermanie

17:36

Duben aneb Cartermanie 


Už od začátku dubna trávím noci s novým chlapem. Ne, opravdu nehodlám změnit můj šťastný single life, ale objevila jsem Cartera.  Musím říct, že jsem se bránila dlouho, ale přišel den kdy prostě nebylo co číst, a tak jsem si řekla "ok chlape, jdeme na to ".  A jak to tak býva, nejvíc odříkaný chutná nejlíp.


Carter je typ spisovatele co vás hodí hned do hluboké vody a plav.  Jste zavaleni adrenalinem a mrak strachu se vznáší nad vámi. Části lidských těl jsou vám předhazovany jako salám v samoobluze. Jsem opravdu ráda, že knihy nedokážou přenášet vůně. Všude cítíte železitý pach krve, tlející nebo spalené maso. V kombinaci s dokonale popsanými pocity a vaši  představivostí to je prostě divoká jízda. Carter Vás chytne od začátku až do konce a donutí vás cítit se jako součást příběhu. Prvně mi jeho styl připomínal Deavera, ale postupem času je to dokonalá kombinace Deavera a Mo Hayder.   Příběhy jsou propracované až geniální. A to až tak geniální, že vas nutí k uvahám typu " Ne tenhle autor nemůže být normalní", " On je opravdu skrytý psychopat" mimochodem stejné pocity mám i u Mo a ona je pro mně číslo 1. 





Už od prvních stránek jsem se zamilovala do R. Huntera. Chlap, který jakoby vypadl z továrny "značka ideál". Workoholic, rovný, čestný , inteligentní chlap, který jako bonus dobře vypadá. No neberte to dámy. Tyhle typy jsou pouze v knihách a nemusíte číst červenou knihovnu.  Jak to tak býva nese si břímě z dětství a vy k němu vzplanete nehynoucím obdivem jak to zvládl a zvládá. Spolu jsme prošli 3 knihy a další 3 nás čekají. Takže těším se na dnešní noc Roberte, hádám, že to bude zase další dlouhá noc. 

You Might Also Like

0 komentářů

Počet zobrazení stránky